Duše ... ach

No úplně to nebudu ironizovat, to ne. Ale všimnul jsem si, že hajní v národním parku zapomněli zamknout závoru do lesů, tak jsem tam hned najel. Chráněným živočichům a rostlinám navzdory - a pořádně si tam mezi kůrovcema zajezdil . Jenže když jsem v Borových Ladech zase vylezl mezi lidi, přední kolo bylo prázdné. Asi jsem přejel ježka.
Daleko lepší to bylo včera na Podlesí. Cesta z Vacova do Strašína je naprosto úžasná. A potom ty malé vesničky kolem Dobrše , výhled na Vopičí hory v Nahořanech, rovinky u sv. Vojtěcha ... Už se mi u hranic kvůli tomu kůrovci stejně nelíbí. Někdo vám vědecky neustále zdůvodňuje, jak je to správné, a ve vás se stejně něco vzpírá ... asi jako když mi vysvětlují, že mám poslouchat Zappu ...bla ...

K . Klostermann - Panský sport ...

Na rozhraní soudních okresů kašperskohorského a volyňského, na úpatí tří velikánů všemu kraji vládnoucích : starého Ždánova na západě, Králova Kamene na jihu a Javorníka na jihovýchodě, leží v hlubokém úkrytě , i na východ uzavřena , hluboká údolina, zapomenutý kousek světa, kamž málokdy noha cizincova zabloudí. Je to část šumavského Podlesí, uzavírající v sobě dědinky Zuklín a Pohořsko ...

Kamž na svém stroji se občas ubírám, kalim to tam ostopéro, protože ta silnice je šílená. Šero, fakt tam sluníčko nepronikne, serpentiny jak někde v Alpách, štěrk a vůbec je to super jízda. Už se těším, až to skončí, vyjedu na javornických rovinách, ucítím ten pěkný vzduch a rozhlédnu se po vimperském Podlesí ... dodávám já po sto letech ...