středa 31. října 2012

Rilke, Suzuki, Yeats ...jak se to rýmuje ?

Mastil jsem si to minulý čtvrtek Šumavou na své japonské klisničce. Bylo daleko vidět, na silnici ještě žádný štěrk, jen v zatáčkách   první spadané listí. Prostě krásný den. Taky jsem si ho trochu zpestřil dranděním po lese zákazem vjezdu, to mě vždycky potěší. Mně stačí málo. Vyjel jsem až nahoru na markovské planiny a nejspíš při vzpomínce na tamější německé zničené vesnice, hřbitovy a zapomenuté polní cesty se mi někde v hlavě začaly vynořovat dvě poměrně známé a krásné básničky. Musím totiž prozradit jednu důležitou věc - meteorologové hlásili, že už zítra to s počasím bude úúúplně jinak, tak proto ten Rilke a Yeats. A abych byl ještě přesnější- a/ kvete mi v práci smrdutka, mazec b/ vypadá to, že si brzy pořídím silnější motorku, dělo, café racer. Takže proto ten Rainer Maria /Posledním plodům dozrát zašeptej,/ nebo William Butler (to je taky kurva jméno) -/ Jde jeseň k dlouhým listům, srostlým s námi/ . Když  to vyjde s tím přestavěným kafáčem, budu tak samolibý, až se i sám budu v té samolibosti nepatrně brzdit. Jes !

středa 3. října 2012

Málem jelen kolem ...

Ten nadpis se mi neuvěřitelně povedl,  uznávám. Zkuste ho  říct párkrát rychle za sebou. A přitom je to ze života. Prostě jsem si  hrnul z Bučiny na Knížecí pláně a jentaktak (málem) přejel kolem (Suzukiii) statného jelena ( s těma parohama, a není to chlap) .  Už musím s porušováním předpisů na čas přestat. Policie, národní park, moje morální zásady ... vůbec nic mi není svaté. A ještě bych hrozně rád při derby pražských Es ma- ni - pu- lo- val se za-ká- za-nou py-ro-tech-ni-kou. S důrazem na zakázanou, primitiv. Rodiny s dětmi by se z toho po ... haha. Takže asi tak.