Pane, je čas, jas léta spálil sad.
Ty na sluneční hodiny ted' vrhni
svůj stín a vtrhni s větry do zahrad.
Posledním plodům dozrát zašeptej,
dva jižnější dny dej jim ještě, přinut',
přiměj je, aby dozlátly, a vínu
poslední sladkost ve vinicích přej.
Kdo dům ted' nemá, už nebude jej mít.
Kdo sám je, bude sám, dlouho a k nepřečkání,
a bude bdít a číst, psát dlouhá dlouhá psaní
a nikdy nikde nenajde už klid,
jak listí v alejích, až do skonání.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat